Lichváři musí z trhu pryč

Lidská chamtivost. To je hlavní příčina mnoha mezilidských problémů. Kvůli ní lichváři zneužívají rozhodčího řízení pro nečestné obohacení. To na vlastní kůži zakusila paní Hana z východních Čech.

Po komplikovaném rozvodu a následné ztrátě zaměstnání se dostala do tíživé finanční situace. Aby pokryla nezbytné výdaje, vzala si půjčku 20 tisíc Kč.

Nemohla najít práci, dluhy se prohlubovaly a nakonec paní Hana přišla téměř o vše. To je smutná zkušenost stále většího počtu lidí v naší zemi.

Proto prosazuji do návrhu zákona o spotřebitelském úvěru zrušení rozhodčích doložek. Proč? Tato doložka je původně bohulibý instrument mimosoudního vypořádání – to znamená, že smluvní strany nemusí vše řešit soudní cestou.

Spočívá v tom, že se dvě strany předem dohodnou, kdo je rozsoudí v případě sporu. To je v pořádku, pokud rozhodce rozhoduje nestranně. Jenomže lichvář se s rozhodcem zná. Dobře ví, jak v případě sporu rozhodce rozhodne. A rozhodce zase ví, jak to udělat, aby případ skončil u exekutora. A exekutor už umí získat hodnotný, obvykle nemovitý, majetek dlužníka.

To znamená – dlužník v sociálně tíživé situaci si přijde pro relativně malý dluh a podepíše složitou smlouvu, které nemusí úplně dobře rozumět. Problém nastane, když má dluh splatit nebo nastane nějaká nejasnost.

Lichvář řekne je problém, tak pojďme za rozhodcem a on nás rozsoudí. Ale už dopředu ví, jak rozhodce rozhodne. Ten dluh přikáže exekutorovi. Takže případ často končí tím, že se relativně malý dluh umoří ztrátou nemovitosti.

Právě v řetězci lichvář–rozhodce–exekutor spočívá trik predátorských praktik zneužívajících sociální tísně nebo nevědomosti a strachu dlužníků, kteří se nedovedou bránit.

Podle mého názoru rozhodčí doložky mohou výrazně poškodit spotřebitele. Pokud by spor mezi lichvářem a dlužníkem rozhodoval soud, rozhodl by odlišně než rozhodce.

Chceme zachovat trh se spotřebitelskými úvěry. Ale ať zůstane na trhu jenom ten, kdo půjčí a chce, aby mu bylo vráceno s přiměřeným ziskem. A ať vypadne z trhu ten, kdo chce půjčit a nechce vrátit ten malý dluh, nýbrž predátorsky získat nemovitosti.

Lichva není to, když někdo chce mít prospěch z půjčování peněz a mít za to přiměřenou odměnu.

Nechci však, aby někdo bohatl z nemožnosti vrátit malý dluh a z dlužníka udělat žebráka.

Autor: Jaroslav Klaška | středa 13.4.2016 14:04 | karma článku: 18,44 | přečteno: 581x
  • Další články autora

Jaroslav Klaška

Nechci stárnout v kolonách

12.8.2016 v 10:50 | Karma: 14,50

Jaroslav Klaška

Lichvu v ČR nechceme

27.1.2016 v 10:34 | Karma: 13,95

Jaroslav Klaška

Ze Šlapanic na olympiádu

11.9.2015 v 0:00 | Karma: 3,31

Jaroslav Klaška

Řecko? Ve hře je mnoho.

17.7.2015 v 17:16 | Karma: 9,63
  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 403x
Jsem zastánce tzv. Josefova pravidla: v bohatých letech šetřit na roky, kdy se bude dařit méně. Ze zkušenosti osmi let starostování ve Šlapanicích (u Brna) vycházím i nyní v práci poslance za KDU-ČSL. Původní profesí architekt, s manželkou, třemi dětmi a prvním vnukem. Baví mě hudba, dějiny architektury a ze sportu hlavně F1. Nesnáším "úmyslné bořiče", prostě ty, kdo úmyslně boří všechno dobré, co se povedlo. Vážím si lidí, kteří umějí pracovat a drží dané slovo.

Seznam rubrik